na Blog.cz

Co se to s námi děje?

V posledních dnech-hodinách-minutách-vteřinách, jsem lehce zavzpomínala.

Je celkem funny, jak se věci od minulého roku změnily.Ne, že bych si stěžovala. I když.. :'D

Kde je to léto, které jsem strávila koukáním na anime a sezením na chatu?Bohužel, nebo bohudík -těžko říct - pryč.Tím jak se veškerá moje aktivita přesunuje do realu, mizí i touha se tady vyjadřovat, nebo tu vůbec něco publikovat.

Hard to say, if it's wrong or right .

A ani svěřovat se mi nechce, i když vím, že už to tu skoro nikdo nečte :D

Kde jen loňské sněhy jsou?:D

Kdy každý den jsem tu měla dvě stě lidí, každý článěk měl minimálně dvacet komentářů a já si připadala jako celebrita :D (Jak málo stačilo ke štěstí :D)

Hard to say, look on the other sight.

Odpustila jsem,byla zklamaná,zklamala a šla zas dál :D

Žádný zmínění-hodný pokrok nenastal.

And quess what?

I am going to have a cigarette.

V.

Ladné kroky

Hrubý smích

Trny v rukou

Slzy z nich

Následují

Trpkou chuť

Sladké slzy

Buď jak buď

Touha duše

Bledá tvář

A nad hlavou

Svatozář

L.

Lehký úsměv

Žádný strach

Něžné ruce

Skoro vrah

Prázdné oči

Rudý sníh

Možná skončí

V dlaních mých

Název:Just taste of reality (Jen chuť reality)

Žánr:Úvaha,Prej depresivní :D

Song:Jamestown story//Forgotten

***

Ztrácím se v davu,

a s tebou v závěsu.

Cítím tu tíhu lidského bytí.

Je to jen pocit,slova obracející se v mé mysli,den co den.Mohu na ně nahlížet ze všech stran,ale stále necítím jejich pravý význam.Snad jen pokud je jím bolest.

Opravdu jsem to já kdo tohle píše,vážně se snažím definovat to co v sobě skrývám.Co tajím za úsměvy,zavřenými víčky a vyrovnaností v hlase?Za normálních okolností bych jen mávla rukou,nač takové nízké touhy,nač se pachtit za něčím,čeho nemohu dosáhnout.

Možná pro možnost,vidět v jeho očích radost ze života,z toho že je se mnou.Jak jsem bláhová..

Čím blíž ti jsem,tím méně sama sebe chápu,své reakce,bušící srdce a roztřesené dlaně.Vzal jsi mi mou jistotu a nic nedal na oplátku.Jen tobě bych byla schopná,tolerovat tolik věcí.Aroganci,chabé výmluvy a nikdy nekončící provokace.

Proboha,asi jsem se nakonec doopravdy zbláznila.Má mysl už dlouho není čistá a klidná.Všechno se v nekonečných spirálách stačí zpátky k tobě.Jakákoliv záminka mě donutí mluvit o našich zážitcích.Až mi to někdy připadá trapné,už nemohu nic skrývat.

Čím víc odhaluji své nitro,tím méně se cítím jistá v čemkoliv co dělám.

Chci být tou nejlepší,ne jen jednou z milionu.Tak řekni,jak?

Když požádáš pomohu,slepě tě následuji do záhuby.

Ve všem co řekneš,co napíšeš, hledám skryté významy.Pokouším se číst mezi řádky slova,která tam možná ani nejsou.Ale i pohasínající naděje,je stále nadějí.

Zhroutí se však v okamžik,kdy spatřím tvůj úsměv,zatímco jsi v obětí jiné dívky.Když pevně svíráš její dlaň,má se třese,když se její srdce rozbuší touhou,mé se zastaví bolestí.

Kolena se podlamují,slzy se derou přes přivřená víčka,svět najednou ztrácí své barvy.

Tma,nicota a tichý pláč.Stávají se mým denním chlebem.

Když se nakonec přece jenom přinutím,zbavit se neschopnosti žít.Uzavřu se do sebe.Nechci tě vidět tvou tvář,ostré řezané rysy a jemné rty,nemohu,protože vím,že by se vše vrátilo.A možná tentokrát,už bych to nesnesla.Tak odpusť mi že tě již nevyhledávám tak jako dříve.Že už neuslyšíš můj smích,ani nespatříš sžírající žárlivost v mých očích.Stále to cítím,avšak nedám to znát.Nepochopil jsi doteď,nepochopíš už nikdy.

A tak se pokouším zbavit minulosti,vzpomínek a nenaplněných tužeb.Stanu se tím,co ve mně lidé vidí. Odpoutám se od emocí.Konečně budu zase sama sebou.

Jelikož jsem nemocná,z náhlého popudu jsem najela na stránku blog.cz.

Už mi ani nepřipadá,že to tu zanedbávám,je mi to tak nějak jedno.

Upřímně v poslední době je mi jedno téměř vššchno,opakuji téměř,protože jedna věc,by fakt lhostejná není.(Bohužel)

No,jen k tomu koncertu Guildů,byl fakt dobrej :)..jen škoda,že přišlo tak málo lidí,hoši by si zasloužily větší pozoronost.

Tohle je naše video s Toyuškou,někde v půlce tam řešíme,že nám vypadl zapalovač :D

A Ryuchi-sama(zpěvák) řekne děkuju! :D

Bohužel mám jen pár fotek :D

Můj blog solidně upadá,ale ne,že by mě to štvalo :D

Mám dost práce se školou,čajkou a přáteli :P

Jezdit sem a tam po celý republic je sranda :D

To mi připomíná na Koncert Japonské skupiny Guild v Praze 13tého se těším jak dítě :33

A co vy,máte se?:P

Ano to podtím sem já :D:D >3

Název:Zion no Koeda

Upozornění:Yaoi,lehké násilí

Část:I.,

Pokud bude zájem o další díl,vyhovíím :D

13-14.8.2010 ..Víkend u Emi-chan :)

Skvěle jsme si pokecaly,pily "šťávu" prodrbaly snad všechny na světě.Procházely se pohřbitově a byli pronásledovány koťátkem :)

Jo no,tak to sem já no :D

Čičí-chan :D

Emi-chan mě kouří :DD

***

19.8.2010 Česká čtyřka utočí,aneb Superman,Spiderman,Batman a Ironman vrací úder :D

Otevřely jsme bránu do nového světa.Mééé :D

Od leva: Domí,Akio,Toky,Gabí :D

Bezooký Karel,přišel i o druhé oko :D

Dneska jsem přijel z víkendu Akanishi Jin's street tým,na kterém se Jin ani neprobíral,za to jsme hodnotily můj výkon při točení se dokola a následném pádu do křoví,řešily jsme teorie unášení SuJu,rozebíraly proč má v hentai jede chlap nástroj lásky jako vrtačku a taky jsem byla šikanována,protože jsem od všech o pět let mladší T_T :D

Ale i tak byla sranda s Hero,Nari,Ivčou,Micky,Zuzou a Kájou :)

Fotky jsou lamerské a to video mého pádu do zeleně nejde přetáhnout :D

Zítra jedu za Toyuškou :)

Btw:překládám Yaoi mangy,pokud máte zájem hodím je sem :)

ToZiTo..tři holky,dva roky,jedno setkaní..nespočet vzpomínek a 4 krabičky cigaret. :D

S radostí přiznávám,že jsem je obě potkala na internetu,vůbec se za to nestydím,naopak jsem na to hrdá,myslím,že tak skvělé lidi bych jinak nesehnala a i přesto,že bydlíme tak daleko od sebe vždycky si najdeme cestu.(Ostrava-Pelhřimov-Pardubice). Tak jako tomu bylo 24.Února tohoto roku.

A tak jak tomu bylo..minulý víkend :)

Cesta mě málem zabila,téměř šest hodin ve vlaku,na tom přiblblým sluníčku se ale vyplatilo.Přijedu vám do Horní Cerekve,kde mě mají vyzvednout a oni nikde.Sednu si ke sloupu,vezmu knížku a najednou slyším smích a volání.Zvednu hlavu a tam jsou.

Ziky a Toyuš..mavají mi a běží mi naproti. :)

Byla jsem tak šťastná..

Jsem z nich nejvyšší (165,158,148 cm ^^") takže si je vždycky obejmu..jako objímá maminka děti,je to rozkošné :3

Musím jim poděkovat,za ty hodiny prokecané v lese ve stínu,za ty fotky na ninja style,za to že mi chválily můj zpěv,za to,že jsem se konečně po dlouhé době upřímně smála.

Nezapomenu jak Metal slintal když jsme mu pověsily míček na strom,jak se ke tulil flegmoušek,jak jsme vařily na Nightwish a metalily v lese.

Na spaní ve spacácích,sbírání vajglů a rozhdoně nezapomenu na to jak jsme honily můj vlak :D

"Hele hele!Vidíme ho vidíme ho! Jeď jeď jeď :D"

Na hlášky typu:

"No jo mami spíme na zahradě,ale možná nás tu přejede traktor" "Co by dělal traktor na zahradě" "EE...to neřeš" (Vlastně jsme spaly v lese :D u pole :D)

"No... a .. tam..Jeniffer Lopez...I am not gay!" "A to je všechno? x_X" " :D

"A kdo tě odpanil?" " A byl aspoň něžnej?" " A jak jste an to přišly?" :DD

"Začíná noc.." "Drž hubu! " :D (sem řekla já asi v pul dvanácté večer" :D

"A taky celkem slušně smrdíš,poznal jsem to,protože všem veverkám pukly hlavy" :D

Divizna :D:D

Dokonce..má Ziky i naše packy otisklé na zdi :)

Strašně mě dojelo,že jste se rozbrečely když jsem odjížděla,tak moc jsem chtěla zustat a promiňte,že jsem taky nebrečela,někdy vám to vynahradím:D..

Tady fotky..Dělala je naše skvělá,krutopřisná Ziky-chan.. :)

(80 vole,80 :D bolí mě plíce :D)

A v srpnu se uvidíme,to každopičopadně :D

Jelikož do školy,jsem se už nějaký ten pátek nepodívala.Našla jsem si jinou,debilní zábavu.Red Dwarf :P

Určitě znáte,skvělý britský humor a ty nejlepší vtipy pod sluncem.

"Máme tady neuvěřitelný hovado.Mozek v anální oblasti.Genitálie malé a neškodné" :D

"Unesly pana Rimmera!" "Tak honem než nám ho zase vrátí"

"No to sedí od holky s kalhotkama jako Jojo"

"Strčím mu ruku tak hluboko do krku,že vytáhnu cedulku na jeho spoďárech" "Jo pěkně kolenem do koulí a zhebne jako nikdo jinej!"

"Nikdy si nezahrávej s ničím co má víc zubů než celá Adamsnova rodina"

A podobně :D

Povídky píšu,ale sem tak nechutně líná,že se mi je sem ani nechce házet :D

Místo toho tu máte video z Red Dwarfa,snad nejlepší scéna z celého seriálu :P

Vaše Toky.

Plus ty dokonalé hlášky :P